středa 10. října 2012

První ztracení

 
Tak jsem včera vyzvedávala děti ze školy a měla jsem jet jinou cestou, protože dnes povezu tu starší na kroužek, tak abych si procvičila tu cestu. No, jenže co se nestalo... Jedna cesta byla zavřená, já to musela objíždět a tou objížďkou jsem se dostala až na dálnici, která vede do New Yorku. Když už jsem byla na ní, nebylo cesty zpět a musela jsem jet do New Yorku. Jenže jiným lewlem (jinou úrovní) mostu, než jsem kdy jela. No prostě hrůza. A to mě takto navedla navigace! No, nějak jsem se dostala zpátky, ale byl tam divně značený sjezd, tak jsem se omylem vrátila zpátky na dálnici. No takhle jsem přijela o půl hodiny dýl domů. Naštěstí je hostmam fakt v pohodě a vůbec se na mě nezlobila.

 
Ale na mou omluvu... Není tak těžké tu zabloudit a New York je ode mě fakt kousek. Při cestě do školy a ze školy vlastně projíždím křižovatkou, která vede do NY a jak vás ta cesta natáhne, tak už není cesty zpět... No jo, no, zkušenost :-)
 
Druhá fotka je cesta podél řeky Hudson, často po ní chodím na procházku, nebo se projet na kole. Odpoledne a o víkendu je hodně plná lidí, co chodí venčit psy, běhat a na procházky.
 
Co tu teda nechápu, jsou kočárky pro psy... To fakt nemůžu vydýchat. Těch psů je tady hodně. Lidi mají taky chůvy pro psy. Kdo mě zná, tak určitě chápe moje pochopení pro tyto lidi... Jo a jsou tu taky hřiště pro psy! Těch je tu přibližně stejný počet jako hřišť pro děti. Ale to mi přijde docela dobrý, jsou za plotem, můžou se proběhnout, vykonat ... a lidi je alespoň nepouští jen tak na volno na cestách, kde chodím já :-) A lidi taky dost po psech uklízí, což je fajn, že pořád nemusím sledovat, co mám pod nohama :-)

 
The New York Times, kolem téhle budovy chodím pokaždé, když přijedu busem do New Yorku.

 
A nemyslete si, i v Americe se krade! A krade se pravděpodobně vše, co jde...
Naštěstí nemluvím z vlastní zkušenosti...
 
Hezký den!

Žádné komentáře:

Okomentovat