Tak si aupairka vyrazila na svátek sv. Valentýna na dovolenou. Pozvala ji hostitelská rodina, aby jela s nimi. Tak jsem neváhala a jela :D Pravděpodobně se tam asi už nikdy nepodívám.
Letěli jsme ve čtvrtek ráno, letěli jsme z letiště JFK v NY, tak jsem okoukla další newyorské letiště. Tam jsme jeli taxíkem, je to teda asi hodinu cesty, tak jsme byli všichni rádi, když jsme konečně vystoupili z taxíku. Navíc jsme vzadu seděli čtyři, tak jsme byli jak sardinky. Na letišti jsme asi dvě hodiny čekali, je to ta povinná doba kdy se musí čekat a musí se tam být dřív. A v 11hodin a 15 minut jsme vzlétli a já po necelých 6 měsících opustila na pár dní Spojené státy. Asi ve dvě hodiny odpoledne jsme dorazili do Nassau. To je hlavní ostrov Bahamských ostrovů, zůstává zde největší část turistů, jsou tady takové ty klasické mega hotely. Já jsem věděla, že my do něčeho takového nejedeme. Cesta letadlem byla fajn, létání mě baví :D Pak jsme museli čekat dlouhatánskou frontu na imigračním. Pak někam HM odešla, vrátila se pro pasy a my předběhli celou frontu a bylo hotovo :D Pak jsme museli najít schuttle bus, který nás odvezl na další letiště. Jednalo se o letiště pro lety mezi ostrovy. Tam už to byl teda jiný level. Počítače podložené krabicemi od bot, lístky do letadla vytiskla sice z pc, ale nastříhala je nůžkami, zavazadla vážili na takové malé váze, ale po půl hodině jsme se dočkali a už nás vedli k dalšímu letadlu. Tentokrát to bylo letadýlko pro 10 lidí i s pilotem. Museli jsme přeletět na další ostrov. Tak to bylo nádherné. Letěli jsme asi 20 minut, přistáli jsme na pidi letišti a nasedli do taxíku. Ten nás vezl poměrně dlouho po ostrově. A já pořád čekala ten supr čupr hotel. A pořád nic. Bylo tam spousta rozestavěných domů, ale nedokončených, asi tak jako v Chorvatsku... Tam jich je taky hodně. Nakonec řidič zastavil u přístavu. Ale hotel nikde?!!! Malá říká - a kde je hotel? A pracovník toho resortu říká - to je tajné - pojedeme ještě lodí. A už začal jiný level. Luxusní člun, tam jsme nasedli a za 10 minut jsme už vystupovali na ostrůvku, kde na nás čekali pracovníci resortu. Se zavazadli jsme se už nenosili, to už udělali jiní... Dostali jsme uvítací drink, všechno nám ukázali a provedli nás. A já se musela hodně snažit, aby mi brada nespadla :D Nikde nic, jen tento resort. Je to resort s 10 "chatkami", "chatky" nemají okna, aby to bylo "romantičtější", což mě se nakonec moc nevyplatilo... Bylo nás tam tak 12 lidí a asi 15 pracovníků resortu, někdo v kuchyni, někdo na recepci, někdo zametal pláž :-), někdo řídil člun, někdo jel s námi šnorchlovat atd.
Všichni jsme byli nadšení z moře a tepla, tak jsme se běželi rychle převléknout do plavek a rychle do bazénu. Už jsme se ale taky těšili na večeři, všichni jsme měli hlad po celém dni. To bylo úžasné, seděli jsme venku na terase, dostali jsme šampaňské, pak salát či polívku, hlavní jídlo a na závěr desert. Jídla úžasná, krásně nazdobená. Přitom jsme poslouchali šumění moře a sledovali hvězdy. A já vzpomínala na Doly, jak ráda sedávám na té naší lavičce před barákem a sleduju hvězdy. Po večeři jsme šli už asi v devět spát.
Ráno jsme vstávali poměrně brzy a vyrazili na snídani. Objednali jsme si vafle s marple sirupem. Hned po snídani jsme šli na pláž, kde jsme se pěkně vyřádili. Potom jsme jeli šnorchlovat. Dali nám oblečky (malá to okomentovala, že jsme jak ninža :D), odvezli na člunu kdo ví kam a tam jsme vyskákali do moře. Bylo to super. Spousta ryb, těch tam bylo tisíce, korály, bylo to super sledovat. I když jsem ze začátku měla obavy, bylo to super. Místy byly korály dost vysoko a tak jsme měli strach, abychom si neodřeli kolena :D Když jsme se vrátili ze šnorchlování, hned jsme šli obědvat a já jsem se po obědě vystavila na sluníčko :-) Užívala jsem si šumění moře a sluníčka. A večer nás čekala opět večeře :-) Už se ale začalo zatahovat a nebylo vidět tolik hvězd jako večer před.
V noci jsem se několikrát vzbudila, spala jsem na přistýlce, která nebyla moc pohodlná a taky mě budil déšť. Budila jsem se a doufala, že přestane pršet a že nám přeci neproprší dovolená. A ráno opravdu už nepršelo. Jeli jsme zase šnorchlovat, tentokrát na blue hole, tzv. modrá díra. To bylo taky moc hezké, ale shodli jsme se, že ty korály byly hezčí. Šnorchlování jsme ukončili tentokrát dost brzy, začal docela dost foukat vítr, tak to bylo o strach, aby nás to někam neodneslo...
Po návratu jsme šli opět jíst :-) To nám tam šlo :-) A začal dost foukat vítr, už se ani nedalo být venku a tak jsme zalezli do těch svých romantických chatiček. Holky si hrály s Barbie a já jsem si četla knížku. V tom nás ale přerušil déšť. Začalo pršet tak vydatně, že pršelo až do půlky chatky (nemělo to žádná okna), obě holky zalezly pod peřinu, do jediného suchého místa a sledovaly :D A pršelo nám celé odpoledne, takže nebylo co dělat. Když přestalo pršet, tak jsem se šla alespoň na chvíli projít. Večeři jsme měli už vevnitř.
Další noc jsem nemohla moc spát. Jak neměly domky okna a já spala na přistýlce mezi "okny", tak tam pořádně profukovalo a já byla v průvanu. Takže jsem celou noc pořádně mrzla, ráno si vzala zimní kabát a sundala jsem ho poprvé myslím až po obědě. Ano... na Bahamách jsem chodila v zimním kabátě :-( Rodiče už začali zvažovat, že poletíme domů o den dřív, že to nemá cenu sedět a čekat... Nestihli bychom ale letadlo, takže jsme zůstali do druhého dne. Na noc jsme se ale přestěhovali do jiného. Abychom to zdravotně neodnesli, tak jsme se přestěhovali do Bird house. Je to v tom samém resortu, ale už to nejsou ty domky, ale je to velký dům, s bazénem, obývákem, kuchyní a 3 pokoji a 3 koupelnami. Toho jsme si užili jen krátce, ráno v 5.45 jsme již museli vstávat, rychle na snídani, na loď, na malé letadlo, na schuttle, na velké letadlo, na taxíka a už jsme byli doma :-)
Já tam taky byla :D
Fotka pro Janku - takový tam měli lustr. Vzpomínala jsem na tebe, jak máš doma oproti tomu ten malinkatý :-) Vydával krásný zvuky, když foukalo.
Evakuace ostrova :-)
Tak tímto člunem jsem se vozila
Bylo to krásné, bylo to nádherné, občas mi to přišlo jako v ráji. I když to nebyla klasická dovolená s rodinou a přáteli, i tak jsem se snažila ji užít. Počasí nám sice moc nepřálo, ale je potřeba být šťastná i za 1,5 dne sluníčka. Jsem moc ráda, že mě s sebou host rodina vzala. Tam už se asi nikdy nepodívám...
