úterý 19. března 2013

Lower Manhattan - Downtown + Chinatown

 
Poslední den školy jsme šly všichni na tour v Downtownu, podívat se na významné domy. Na fotce je Frances tavern.


Magický trik za dolar, nebo dolar zpátky!
 


 
Tahle ulice je v New Yorku unikát - proč? Jsou zde dlažební kostky, to se tu jen tak nevidí...









 
Domy jsou tady opravdu hoooooodně vysoké :D To mi asi bude dobrušská radnice po roce připadat, že se nějak zmenšila :D

 
Tohle bylo dokonalé :D Dvě holky v malém autíčko (omlouvám se, neznám typy aut :D), spolujezdkyně měla vystrčenou ruku ze střešního okýnka a držela balónky :D


 
Jak jsem byla ráda, když jsem viděla českou vlajku :D Bylo to v Chinatownu, obchod s botama a na výloze měli nalepené vlajky, česká vlajka byla v popředí :D Vím, že to byla náhoda, ale mě to potěšilo.


 
Mekáč v Chinatownu. To jsem nezašla úplně do středu Chinatownu. Tam jsem byla o týden později, odjížděla jsem odtamtud do Bostonu a když  jsem vystoupila z metra, tak jsem přemýšlela, jestli jsem ještě stále v New Yorku, nebo se metro prodloužilo do Číny :D



pondělí 18. března 2013

I am back!!! Jsem zpět!!!

Krásné úterní ráno,
tak jsem zpět! Konečně po tolika dnech bez internetu. Až když ho člověk nemá tak zjistí, na kolik je na něm závislý :D Že, mami? :D Tak co je nového? Mám pocit, že vše... Tak pěkně popořádku...
 
Takhle vypadalo hřiště, na které jsem s holkami (teda tou mladší) chodila...


 
Domy v okolí...

 
Výlet v NY, 5.avenue, blízko Rockefellerova centra

 
Americké vlajky? Ty jsou tu všude

 
Jsme se s Majkou procházely po 5. avenue :D Dovnitř jsme teda nešly :D

 
A hledaly "lásku" :-) A našly :-) Love is all around me :-) :-) :-)

 
Z poslední neděle v Hoboken - "nesedat na box" :D

 
Ten palec je ale výýýýborný :D


 
Jedna z posledních nočních pohledů na Manhattan

 
Hosttatínek měl narozeniny, tak jsem mu koupila Plzeň. Potěšilo, tak jsem byla ráda.

 
Balení... Jsem ani netušila, že tu mám tolik věcí. Bude to docela oříšek odvézt domů.

 
Dodělala jsem školu! Mám splněno, získala jsem další certifikát a mám teď volněji. Takže jsem hned první volný víkend bez školy vyrazila do Bostonu. Ale vše pěkně popořadě... :D
Zažila jsem americké stěhování! Probíhá to tady asi jako akce kulový blesk. Já jsem balila asi 2 týdny dopředu. Nebylo v plánu balit takhle dopředu, ale když jsem už měla sbalené některé věci, tak se posunul termín stěhování o týden, takže jsme dost dlouho bydleli v krabicích. Takže teď už jsem ráda za to, že nikde nepotkávám cardboard a nezakopávám o krabice a bedny s věcmi a víceméně víme, co se kde nachází. Jak to probíhalo? Tak v den "D" by jste nepoznali, že se z toho domu ten den odstěhujeme. Já jsem holky odvezla do školy a vrátila se, všude spousta věcí, ale kolem desáté hodiny začali přijeli stěhováci. Čtyři statní muži, kteří začali nosit krabici za krabicí. Bednu, kterou jsem naskládala úplně plnou knížkami a myslela si, že ji budou muset nést alespoň ve dvou či dokonce ve třech, vzal jeden chlapík na ramena a kráčel s ní po schodech. Když měli odnošené krabice, začali balit nábytek. Na to měli svoje "deky", sami vše zabalili, takže my jsme se starali jen o ty menší věci. Já jsem po jedenácté hodině odjela do nového domu, přijeli tam uklízečky uklidit před tím, než se nastěhují věci a pak už vyzvednout děti ze školy. A do starého domu jsem se už nevrátila. S malou jsem pak jela do New Yorku na speech therapy a přijely jsme domů, začalo vybalování a vybalování. Šly jsme spát kolem desáté, všude spousta krabic, ale byl znát velký kus práce za námi. Druhý den měly holky volno (to tady není nic zvláštního, nyní mají 2 týdny spring break).
Takže tak pro dnešek, ještě nahraju nějaké fotky ze staré oblasti, bylo krásně předtím než jsme se přestěhovali, tak jsem chodila ještě na procházky.
Doufám, že teď už budu přidávat zase pravidelně příspěvky a fotky. O víkendu jsem byla v Bostonu, tak určitě přidám také fotky a napíšu jak tam bylo, ale všechno pěkně popořadě :-) Mám toho hodně co dohánět.
Mějte krásný den v Čechách, četla jsem na internetu, že vám tam chumelí, nám tady taky :-( Tak ať to brzy roztaje a vykoukne na nás sluníčko a my můžeme odložit zimní kabáty.
M.

středa 27. února 2013

Good bye West New York!!!


Tak a je to tu! Půl roku je za mnou a tak by to chtělo nějakou změnu, ne? A co takhle se přestěhovat jinam? To není špatný nápad! Tak do toho :-) Ale rodinu si nechám stejnou :-)
 
 
Stěhování se nám blíží, původně jsme se měli stěhovat už zítra, nakonec se nám posunulo na příští týden. Snad už to bude konečná. Já už jsem si svůj pokoj sbalila a tak tu teď žiju mezi krabicemi a taškami :-) No... krabicemi :-) To je trošku nadnesené - mám jednu krabici, jeden menší kufr a asi 4 tašky :-) Ono toho ani víc tady mít nemůžu, přeci jen všechno co si ti koupím musím zvažovat, jak se mi to pak vejde do kufru při cestě domů.
 
 
Takže je přede mnou ještě týden v tomhle domě, pak se stěhujeme do paláce :-) Nebo alespoň mě to přijde jako palác. Jsem zvědavá, co nám přinese nová oblast, jaké to bude. Je s tím spojeno spousta změn - už nebudu řídit :-( Jestli budu řídit jednou týdně, tak budu šťastná a navíc nebudu řídit ten úžasný Mercedes, tak to mi bude líto :-( Také už nebudu jezdit do Grace, bylo by to pro mě hodně daleko. I když mi HM nabídla, že budu moct jezdit a půjčovat si její auto. Ale našla jsem v nové oblasti sbor podobný Grace, tak hned první neděli tam zajdu to okouknout. Je tam ale víc sborů a tak bych chtěla zajít i do jiných. Chtěla bych vidět víc sborů.
 
 
Jinak v sobotu mám předposlední kurz. Už jsem měla mít poslední, ale kvůli 20 cm sněhu asi před 3 týdny nám zrušili kurz a tak se nám to o jeden týden protáhne. Pak už budu mít splněné kredity, tak to hned odevzdám koordinátorce a už se o to nebudu muset starat.
 
 
A víte co je dnes za den? Dnes slavím! 6 měsíců v USA! Wow... Takže za 6 měsíců jsem doma coby dup :-)
 
 
Z deštivého West New Yorku přeji krásné středeční odpoledne!
 





M.

středa 20. února 2013

Bahamas

 
Tak si aupairka vyrazila na svátek sv. Valentýna na dovolenou. Pozvala ji hostitelská rodina, aby jela s nimi. Tak jsem neváhala a jela :D Pravděpodobně se tam asi už nikdy nepodívám.
 
 
 
Letěli jsme ve čtvrtek ráno, letěli jsme z letiště JFK v NY, tak jsem okoukla další newyorské letiště. Tam jsme jeli taxíkem, je to teda asi hodinu cesty, tak jsme byli všichni rádi, když jsme konečně vystoupili z taxíku. Navíc jsme vzadu seděli čtyři, tak jsme byli jak sardinky. Na letišti jsme asi dvě hodiny čekali, je to ta povinná doba kdy se musí čekat a musí se tam být dřív. A v 11hodin a 15 minut jsme vzlétli a já po necelých 6 měsících opustila na pár dní Spojené státy. Asi ve dvě hodiny odpoledne jsme dorazili do Nassau. To je hlavní ostrov Bahamských ostrovů, zůstává zde největší část turistů, jsou tady takové ty klasické mega hotely. Já jsem věděla, že my do něčeho takového nejedeme. Cesta letadlem byla fajn, létání mě baví :D Pak jsme museli čekat dlouhatánskou frontu na imigračním. Pak někam HM odešla, vrátila se pro pasy a my předběhli celou frontu a bylo hotovo :D Pak jsme museli najít schuttle bus, který nás odvezl na další letiště. Jednalo se o letiště pro lety mezi ostrovy. Tam už to byl teda jiný level. Počítače podložené krabicemi od bot, lístky do letadla vytiskla sice z pc, ale nastříhala je nůžkami, zavazadla vážili na takové malé váze, ale po půl hodině jsme se dočkali a už nás vedli k dalšímu letadlu. Tentokrát to bylo letadýlko pro 10 lidí i s pilotem. Museli jsme přeletět na další ostrov. Tak to bylo nádherné. Letěli jsme asi 20 minut, přistáli jsme na pidi letišti a nasedli do taxíku. Ten nás vezl poměrně dlouho po ostrově. A já pořád čekala ten supr čupr hotel. A pořád nic. Bylo tam spousta rozestavěných domů, ale nedokončených, asi tak jako v Chorvatsku... Tam jich je taky hodně. Nakonec řidič zastavil u přístavu. Ale hotel nikde?!!! Malá říká - a kde je hotel? A pracovník toho resortu říká - to je tajné - pojedeme ještě lodí. A už začal jiný level. Luxusní člun, tam jsme nasedli a za 10 minut jsme už vystupovali na ostrůvku, kde na nás čekali pracovníci resortu. Se zavazadli jsme se už nenosili, to už udělali jiní... Dostali jsme uvítací drink, všechno nám ukázali a provedli nás. A já se musela hodně snažit, aby mi brada nespadla :D Nikde nic, jen tento resort. Je to resort s 10 "chatkami", "chatky" nemají okna, aby to bylo "romantičtější", což mě se nakonec moc nevyplatilo... Bylo nás tam tak 12 lidí a asi 15 pracovníků resortu, někdo v kuchyni, někdo na recepci, někdo zametal pláž :-), někdo řídil člun, někdo jel s námi šnorchlovat atd.
 
Všichni jsme byli nadšení z moře a tepla, tak jsme se běželi rychle převléknout do plavek a rychle do bazénu. Už jsme se ale taky těšili na večeři, všichni jsme měli hlad po celém dni. To bylo úžasné, seděli jsme venku na terase, dostali jsme šampaňské, pak salát či polívku, hlavní jídlo a na závěr desert. Jídla úžasná, krásně nazdobená. Přitom jsme poslouchali šumění moře a sledovali hvězdy. A já vzpomínala na Doly, jak ráda sedávám na té naší lavičce před barákem a sleduju hvězdy. Po večeři jsme šli už asi v devět spát.
 
 
Ráno jsme vstávali poměrně brzy a vyrazili na snídani. Objednali jsme si vafle s marple sirupem. Hned po snídani jsme šli na pláž, kde jsme se pěkně vyřádili. Potom jsme jeli šnorchlovat. Dali nám oblečky (malá to okomentovala, že jsme jak ninža :D), odvezli na člunu kdo ví kam a tam jsme vyskákali do moře. Bylo to super. Spousta ryb, těch tam bylo tisíce, korály, bylo to super sledovat. I když jsem ze začátku měla obavy, bylo to super. Místy byly korály dost vysoko a tak jsme měli strach, abychom si neodřeli kolena :D Když jsme se vrátili ze šnorchlování, hned jsme šli obědvat a já jsem se po obědě vystavila na sluníčko :-) Užívala jsem si šumění moře a sluníčka. A večer nás čekala opět večeře :-) Už se ale začalo zatahovat a nebylo vidět tolik hvězd jako večer před.
 
V noci jsem se několikrát vzbudila, spala jsem na přistýlce, která nebyla moc pohodlná a taky mě budil déšť. Budila jsem se a doufala, že přestane pršet a že nám přeci neproprší dovolená. A ráno opravdu už nepršelo. Jeli jsme zase šnorchlovat, tentokrát na blue hole, tzv. modrá díra. To bylo taky moc hezké, ale shodli jsme se, že ty korály byly hezčí. Šnorchlování jsme ukončili tentokrát dost brzy, začal docela dost foukat vítr, tak to bylo o strach, aby nás to někam neodneslo...
 
 
Po návratu jsme šli opět jíst :-) To nám tam šlo :-) A začal dost foukat vítr, už se ani nedalo být venku a tak jsme zalezli do těch svých romantických chatiček. Holky si hrály s Barbie a já jsem si četla knížku. V tom nás ale přerušil déšť. Začalo pršet tak vydatně, že pršelo až do půlky chatky (nemělo to žádná okna), obě holky zalezly pod peřinu, do jediného suchého místa a sledovaly :D A pršelo nám celé odpoledne, takže nebylo co dělat. Když přestalo pršet, tak jsem se šla alespoň na chvíli projít. Večeři jsme měli už vevnitř.
 
 
Další noc jsem nemohla moc spát. Jak neměly domky okna a já spala na přistýlce mezi "okny", tak tam pořádně profukovalo a já byla v průvanu. Takže jsem celou noc pořádně mrzla, ráno si vzala zimní kabát a sundala jsem  ho poprvé myslím až po obědě. Ano... na Bahamách jsem chodila v zimním kabátě :-( Rodiče už začali zvažovat, že poletíme domů o den dřív, že to nemá cenu sedět a čekat... Nestihli bychom ale letadlo, takže jsme zůstali do druhého dne. Na noc jsme se ale přestěhovali do jiného. Abychom to zdravotně neodnesli, tak jsme se přestěhovali do Bird house. Je to v tom samém resortu, ale už to nejsou ty domky, ale je to velký dům, s bazénem, obývákem, kuchyní a 3 pokoji a 3 koupelnami. Toho jsme si užili jen krátce, ráno v 5.45 jsme již museli vstávat, rychle na snídani, na loď, na malé letadlo, na schuttle, na velké letadlo, na taxíka a už jsme byli doma :-)
 
 
 
 Já tam taky byla :D 
 
 
 
 
 
Fotka pro Janku - takový tam měli lustr. Vzpomínala jsem na tebe, jak máš doma oproti tomu ten malinkatý :-) Vydával krásný zvuky, když foukalo.
 
 
 
Evakuace ostrova :-)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tak tímto člunem jsem se vozila
 
 
 
 
 
Bylo to krásné, bylo to nádherné, občas mi to přišlo jako v ráji. I když to nebyla klasická dovolená s rodinou a přáteli, i tak jsem se snažila ji užít. Počasí nám sice moc nepřálo, ale je potřeba být šťastná i za 1,5 dne sluníčka. Jsem moc ráda, že mě s sebou host rodina vzala. Tam už se asi nikdy nepodívám...